Často slýchám námitku: ale zrcadla se musí čistit a jsou křehká. Ano, to je pravda. Ale stejně tak musíte utírat prach z knihovny a vysávat pod gaučem. Pokud zvolíte rám, který se dá snadno otřít vlhkým hadříkem, a zrcadlo připevníte pevně na zeď, žádný problém. Horší je, když ho pověsíte špatně a odráží jen kabeláž od televize. To potom působí spíš jako záznam technických chyb než jako designový prvek. Dejte si práci s úhlem. Nakloňte ho o pár stupňů, občas zkuste o pět centimetrů doleva a uvidíte, jak se změní celý dojem. Malé detaily dělají velký rozdíl, a to platí dvojnásob u zrcadel, která fungují jako iluzionisté prost


Co mě ale fascinuje nejvíc, je promyšlený systém s výsuvnou postelí. Představte si chodbu, kde máte po jedné straně vestavěné skříně až ke stropu. Vypadá to úhledně, všechno je schované. Uvnitř jedné skříně se ale skrývá postel s úložným prostorem. Ne obyčejná postel. Je to systém, který se vysune jako šuplík. Když je zasunutá, nikdo netuší, že tam něco je. Když ji vytáhnete, máte před sebou plnohodnotné lůžko s kvalitní pěnovou matrací a pevným laťkovým rámem. Žádné prohýbání, žádné probdělé noci. Jen čisté spaní. A pod postelí se ještě vejdou krabice s dekami a polštá


Řešení prostoru šlo ruku v ruce s nutností schovat lůžkoviny. Deky a polštáře jsou totiž v rustikálním stylu krásné, ale pokud nemáte kam uklidit náhradní peřinu pro návštěvu, vzniká chaos. Mnoho výrobců dnes nabízí postele s úložným prostorem, ale pro malý byt je to spása i past. Koupila jsem masivní postel z neošetřeného dubu, pod jejíž rám se vejdou tři velké boxy na kolečkách. Dnes pod ní skladuji zimní deky i dva polštáře. Aby design obývacího pokoje neutrpěl, vsadila jsem na výplně z přírodních materiálů. Když přijede tchyně, vytáhnu boxy, ustelu a místnost vypadá jako útulná noclehárna. Rustic interior design v praxi znamená, že každý kus nábytku má svůj příběh a svou práci. Žádné zbytečné kýče, jen dřevo, kov a fun


Častým problémem je, že lidé kupují nábytek, který krásně vypadá, ale v reálu je nepraktický. Třeba velmi nízký gauč, na který musíte při usedání pokrčit kolena až k bradě. Pak vstanete a při přechodu ke sporáku narazíte holení do nohy stolu. To není ergonomie, to je překážková dráha. Pokud máte malou dispozici, zapomeňte na zbytečné dekorace a soustřeďte se na plynulost pohybu. Každý centimetr by měl sloužit. Někdy pomůže posunout celou kuchyňskou linku o třicet centimetrů a uvolnit místo pro stůl s výsuvnými deskami. Věřte, že ta hodina strávená přeměřováním s metrem se vyplatí. Znám lidi, kteří v malém bytě zvládli mít plnohodnotnou kuchyň i prostor pro cvičení. Všechno je o prioritách a o tom, jak využít to, co m?


Večery v takovém bytě mají svou magii. Ztlumíte světla, rozsvítíte lampu z tepaného kovu a na stole leží deka z ovčí vlny. Dřevo v místnosti voní a dotyk sametu na opěradle křesla je příjemný. I s malým rozpočtem jde dosáhnout skvělého výsledku. Důležité je nekopírovat kýčovité obrázky z časopisů. Raději si vyberte jeden masivní kus nábytku a k němu dolaďte jednoduché doplňky. Chybou je kupovat vše najednou a z jedné kolekce. Můj byt vypadá, jako by se zařizoval desítky let. Protože každá polička má škrábanec od kočky a každý stůl pamatuje večer s přáteli. A přesně o tom tenhle styl je. Ne o dokonalosti, ale o příběhu, který si každý kousek nese. Důvěřujte materiálům, počítejte s prachem a nebojte se kombinovat nové s star


Už roky se pohybuji mezi návrhy interiérů a vídám jednu chybu pořád dokola. Lidé kupují masivní skříně, které místnost ještě zmenší, místo aby využili triku s odrazem. Vezměte si například problémy s přespáváním hostů. Potřebujete pohovku, která se dá rozložit, ale zároveň nechcete, aby vám zabírala půlku obýváku. Řešení? Sofa bed s úložným prostorem, který schová lůžkoviny, a nad ní velké zrcadlo. Když je pohovka složená, působí jako obyčejný kus nábytku. Jakmile ji rozložíte, zrcadlo odrazí světlo a vytvoří iluzi, že spací plocha není v cestě. Prodala jsem takhle nápad nejedné kamarádce, která měla dvoupokojový byt a zoufale hledala místo pro návštěvy z Mor


Musím se přiznat, že jsem si tímhle způsobem zachránila vlastní ložnici. Měla jsem tam úzký prostor, kam se nevešla normální šatní skříň. Nakonec jsem pořídila bed with storage, postel s vyklápěcím roštem a úložným prostorem pod matrací. Na protější stěnu jsem pověsila dvě úzká vysoká zrcadla vedle sebe. Vypadá to jako okno do jiné místnosti. Když vejdu dovnitř, mám pocit, že ložnice je alespoň o metr širší. A hlavně – nikdo nevidí, že pod postelí skladuji zimní bundy, deky a kufry. Zrcadla odvedou pozornost od faktu, že byt je malý a každý centimetr úložného prostoru je dra