Teď k samotnému světlu. Jak správně nasvítit malý byt, když máte jen jedno okno a to ještě do dvora? Použijte zrcadla. Ne jako dekoraci, ale jako strategickou zbraň. Umístěte velké zrcadlo naproti oknu, aby odráželo denní světlo do celé místnosti. Večer pak postavte stojací lampu tak, aby se její světlo odráželo v zrcadle a zdvojnásobilo tak intenzitu osvětlení. LED pásky podél soklové lišty nebo pod postelí vytvoří iluzi, že podlaha plave ve světle. Místnost pak působí větší, než ve skutečnosti


Když se nastěhujete do garsonky s rozlohou dvaceti čtverečních metrů, zjistíte, že světlo není jen otázkou žárovek. Je to boj o prostor, o vzduch, o to, aby se místnost nezměnila v temnou noru. Pamatuju si, jak jsem v prvním malém bytě visela nad postelí s těžkým stínidlem, které mi každé ráno připomínalo, že tu není místo ani na pořádný noční stolek. Právě tehdy jsem začala zkoumat, jak správně nasvítit malý byt. Nešlo jen o to koupit lampičku, ale o to, aby každý zdroj světla dělal víc než jednu práci. Světlo musí otevírat stěny, ne je zaví


Můj první pokus s wall painting byl risk. V ložnici, kde jsme spali na matraci na zemi, jsem namalovala abstraktní vlnu v odstínech modré a šedé. Strach, že to bude vypadat jako ztvrdlá zmrzlina, mě držel v šachu celé odpoledne. Výsledek byl ale ohromující. Ta stěna dala místnosti hloubku a opticky ji zvětšila. Hosté se ptali, kde jsem koupila tapetu, a já s hrdostí říkala, že je to moje dílo. Tehdy mi došlo, že nástěnná malba není jen dekorace – je to nástroj, jak z malé krabice udělat oázu s vlastní atmosférou. Klíčem bylo nepřebarvit celý byt, ale soustředit se na jednu plo


Nesmím zapomenout na click-clack mechanismus. To je vychytávka, kterou jsem až donedávna znala jen u kancelářských křesel. Dnes existuje balkonový nábytek s tímto systémem - sklopíte opěradlo a sedák se posune dopředu. Vznikne lehátko bez nutnosti odkládat polštáře. Pro jednoho je to dokonalý lenošivý kout. Pro dva spíš nouzovka, protože šířka je jen 110 cm. Ale když ve 23 hodin zjistíte, že kamarádka nestíhá vlak a potřebuje přespat, budete za neskutečně r?


Netrvalo dlouho a dostala jsem zakázku od kamarádky. Měla malý garsonku s obývacím koutem a zoufale potřebovala postel pro hosty, ale zároveň místnost, kde se dá v klidu pracovat a jíst. Doporučila jsem jí rozkládací sedačku s úložným prostorem na lůžkoviny. K tomu jsem navrhla, ať jednu stěnu za sedačkou ozvláštní malovaným motivem – jednoduchou krajkou vzpomínající na stará prostěradla. Bála se, že to bude moc výrazné, ale nakonec souhlasila. Výsledek? Ta stěna rozbila šedi paneláku a sedačka přestala být jen místem na spaní. Stala se dominantou. Hosté si pochvalovali, jak se na pohovce dobře spí, protože pod pěnovou matrací byl pevný ro


Na závěr jedna praktická rada. Pokud často hostíte přátele, pořiďte si pár dalších polštářů a lehkou deku, kterou uložíte do úložného prostoru pod postelí. Tím předejdete tomu, že byste museli každý večer převlékat celou postel. Když přijde host, jednoduše vytáhnete deku, položíte ji na rozloženou pohovku a máte hotovo. Žádné složité skládání spacáku, žádné hledání místa pro nafukovací matraci. Jen čistý, rychlý a pohodlný prostor pro spaní. A to je přesně to, co v malém bytě potřebujete. Světlo a praktičnost ruku v r


Klíčem k úspěchu v úzkém domě je také promyšlená vertikála. V ložnici jsme sáhli po robustní bed with storage. Rám postele má pod sebou tři velké šuplíky na kolečkách. Tam zmizí nejen zimní deky a polštáře, ale i dvě sady ložního prádla a ručníky pro návštěvy. Není to žádná novinka, ale málokdo si uvědomí, že výška takové postele musí korespondovat s výškou matrace. Pokud máte matraci 20 cm a k ní přidáte nízký šuplík o 15 cm, výsledná sedací výška je pro lidi nad 170 cm nepříjemná. Měříte vše na milimetry, včetně vůle pro otevírání zásuvek směrem ke zdi. Teprve pak interiér funguje jako celek, nejen jako skladiště vě


Další past, na kterou jsem narazila při práci na townhouse interior design pokoje pro teenagery, jsou úzké chodby. V řadovém domku bývá vstupní hala dlouhá a úzká jako tunel. Klienti tam chtěli místo na boty i na krátké posezení. Zvolila jsem malý konzolový stolek s podnožkou, ale brzy jsme zjistili, že je to zbytečný kus nábytku. Mnohem praktičtější se ukázala lavice s odklápěcím víkem, která zároveň slouží jako úložný box na sezónní obuv. Jenže pozor: pokud máte v hale šířku jen 90 centimetrů, žádná lavice hlubší než 35 cm neprojde. A pak je tu otázka světla. Bez správně umístěného bodového svítidla nad lavicí vypadá celý kout jako tmavá jeskyně, bez ohledu na to, jak drahou velvet upholstery jste zvolili na polštá?